S dětmi přijde spousta nečekaných událostí a mezi ně bohužel patří i nemoci, úrazy a další nepěkné věci, na které raději nemyslíme. Měli bychom však být připraveni. Některé nejdůležitější věci si shrneme v článku, ale určitě bychom doporučili absolvovat nějaký kurz první pomoci dětem a miminkům, protože péče o ty nejmenší se může trochu lišit od té pro dospělé.
Důležité kontakty na záchrannou službu určitě znáte. Ale víte o tom, že existuje třeba i aplikace Záchranka, která může být velmi prospěšná v případě, že byste se někde na výletě ztratili? Aplikací v telefonu nejspíš máte hodně, tahle za to určitě stojí.
Za nás je před příchodem nového potomka určitě vhodné projít kurzem první pomoci, a to speciálně pro děti. Pokud jste absolvovali kurz první pomoci dospělým, některé „manévry“ i léčba se pro děti mohou výrazně lišit. Tyto kurzy jsou určitě skvělou investicí. Když kurz absolvujete online, často k němu získáte přístup na celý život a můžete se k obsahu vracet. Jedním z velmi oceňovaných kurzů je #comamdelat od MUDr. Michaly Knězkové, kterou najdete i na sociálních sítích jako @mklife_prvni_pomoc_detem. Další profil, který se vyplatí sledovat, je @dvorak155, záchranář Marek Dvořák pořádá také kurzy první pomoci, a to ZDARMA.
Projdeme si ty nejdůležitější věci, které mohou nastat:
Horečky
Horečka je teplota nad 38 °C a nad 38,5 °C ji už musíme nutně srazit. Pokud však teplota nepřesahuje 40 °C a lze ji srazit různými zábaly nebo dostupnými léky, stačí, když nemoc zkonzultujeme s lékařem. Horečky u miminek mladších 3 měsíců ovšem řešíme okamžitě, a to na pohotovosti. Potkat nás mohou s horečkou febrilní křeče, které vypadají děsivě, ale za včasné péče nemusí způsobit nic špatného, v takovém případě volejte raději záchrannou službu.
Dušení
Potkat nás to může snadno hned s prvními příkrmy, zvlášť pokud se rozhodneme pro metodu BLW. Měli bychom ale rozlišovat mezi dávením (obranným reflexem, při kterém dítě zvládne daný předmět vypudit samo) a dušením (dusící se dítě většinou nevydává zvuky a působí zaraženě). V případě dušení bychom měli okamžitě zasáhnout vypuzovacím manévrem – u malých dětí je to praštěním do zad, zatímco je držíme na rukou břichem dolů a hlavou od nás. U větších dětí už můžeme použít Heimlichův chvat. Většinou jde opravdu o sekundy, proto se u jídla nedoporučuje dítě v židličce poutat. Neodcházejte, dokud dítě jí, a rovněž se nedoporučuje krmit dítě v autosedačce během jízdy v autě.
Otravy
Bohužel jedním z nejčastějších problémů ohledně zdraví dětí jsou otravy a intoxikace. Znáte to – vaše dítě si na procházce žvýká neznámou květinu či plody nebo ho zaujme odhozená krabička od léků. Samozřejmě bychom takovým věcem měli předcházet, ale stát se mohou. Určitě mějte v telefonu uložené číslo na Toxikologicko-informační středisko (TIS) +420 224 91 92 93. Tato linka je dostupná 24 hodin denně, mějte připravené rodné číslo dítěte, protože pomoc se vykazuje na pojišťovnu.
Resuscitace
Ta se s miminky nejvíce skloňuje se syndromem náhlého úmrtí (SIDS). Pokud nám tedy například monitor dechu signalizuje problém, nejdříve zkusíme reakci dítěte a pokud opravdu nereaguje a nedýchá, přesuneme ho na tvrdý povrch. V případě, že u sebe máme telefon, voláme okamžitě 155 na hlasitý odposlech a následně započneme resuscitaci. Pokud telefon u sebe nemáme, jednu minutu resuscitujeme a případně pak voláme 155. Míra tlaku a provedení resuscitace se liší u miminek oproti větším dětem nebo dospělým, proto je vhodné si tato pravidla dopředu nastudovat. U dětí například vždy nejprve vdechujeme, protože většinou nemají dostatek kyslíku a nejde o zástavu srdce, která je častější u dospělých.
Spolknutí předmětů
Buďte na pozoru, zvláště pokud máte starší sourozence. Malé děti často spolknou kostičku od Lega, kuličku apod. V takovém případě je vždy vhodné jet na pohotovost. Při uvíznutí předmětu v dýchacích cestách se postupuje stejně jako při dušení. Smrtelné nebezpečí mohou představovat magnety a baterie – v takovém případě vždy volejte 155.
Alergické reakce
Nejčastějším strašákem je píchnutí včelou nebo vosou, protože u malých dětí, a zvláště miminek, nevíme, zda budou mít nestandardní alergickou reakci. Po kousnutí nebo píchnutí hmyzem bychom měli u dítěte sledovat jeho reakce, a pokud se nám něco nezdá, jet na pohotovost nebo volat záchrannou službu. Zvláště pak, jde-li o otok v oblasti očí nebo krku (hrozí zúžení až ucpání dýchacích cest). Je dobré mít po ruce i antihistaminika kvůli prevenci.
Přisáté klíště je potřeba okamžitě vyndat a dítě pozorovat v následujících 14 dnech. Projeví-li se neobvyklé reakce, řešíme to s pediatrem. Vyplatí se používat repelenty.
Popáleniny
Všichni asi známe případy, kdy na sebe dítě svrhlo horký čaj nebo kávu. Předcházet bychom měli i spálení od sluníčka a preventivně mít doma masti nebo pěny určené k ulevení popálené kůže. Pozor také při koupání dětí ve vaně, mohou si samy omylem připustit horkou vodu a nevědomky se tak opařit. Popáleninové úrazy větší než 1 % povrchu těla vždy ukažte lékaři. Popáleniny se chladí. Pokud má na sobě dítě oblečení, nesundáváme jej, abychom nepoškodili kůži.
Rány a pády
Tržné rány je potřeba posoudit – pokud nevypadají dobře, je lepší zajet na chirurgii, kde vyhodnotí případné šití lékař. Velké krvácení nezastavujeme ručníkem ani jiný savým materiálem, ale použijeme tlakový obvaz. Při pádech, zvláště na hlavu, dítě pozorujeme během dalších 24 hodin, a pokud je v bezvědomí, zvrací nebo se nám nezdá v pořádku, ihned vyhledáme lékaře.
Vždy je vhodné mít doma preventivně léky, které nám mohou v akutních případech pomoci. Tyto léky ale mějme schované z dosahu dětí. Jedná se zejména o léky proti horečce, antihistaminika, dezinfekce, obvazy, náplasti, ale i léky na průjem a zažívací potíže, dále třeba bepanten nebo hemagel.